Jednou jsme šli z míma dvěma kamošema z večírku a ujel nám vlak. museli jsme jít pěšky šli jsme přes hluboký les a když jsme došli na konec viděli jsme opuštěný dům.Okno bylo rozbité a tak jsme vlezli do vnitř .Podlaha vrzala a po chvíly jsme došli do kuchyně ale pořád jsme slyšeli něco jako dětský pláč a křik,utíkali jsme o sto šest jen aby jsme byli co nejrychlejc utekli.můj kamarád Ben byl hodně pozadu a v tom zakopl dětský křik a pláč byl slyšet až u něho!!!! Volali jsme na něj děleej! Pohni honem!! Když se schopil tak jsme utekli . všichni tři už jsme tam tudy nikdy nešli a byli jsme rádi že jsme od tamtut zmizeli.Když jsem šel zmím druhým kámošek Radimem pro Bena uviděli jsme zase rozbité okno a vlezli dovnitř viděli jsme našeho kámoše Bena ležet mrtvého na podlaze celého od krve.
V ruce držel papír a na něm bylo napsané že pokud na ten dům rychle nezapomenem schytáme to taky!!!!Zavolali jsme záchranku a odvezli ho prič.Když se jeho máma vrátila z nákupu viděla louži krve a svého syna v záchrance.Hned se zeptala a brečela a zase se zeptala co se to stalo co je smím synem? Řekli jsme jí jak to celé bylo od začátku.Nejdříve jsme jí řekli že jsme šli z večírku a ona zase začala řvát ale tentokrát vsteky: To snad není pravda!!!! Zařvala. Když jsme jí řekli že jsme byli v tom domě a že tam byl slyšet ten dětský řev a pláč hned zase začala brečet a ptát se a kde a kde řekli jsme jí že to bylo na konci hlubokého lesa někde u velké přehrady.Najednou se jí zastavila pusa a zase spustila :Alééé to néé říká se ža tam bydlel muž který měl asi 5 dětí a všechny je mlátil a do rukou jim napsal dopis aby to vypadalo jako sebevražda.V tom jsme se z Radimem polekali!A když jsme jí řekli že i to sámé se stalo Benovi ZŘÍTILA SE a probrala se až v nemocnici.My s Radimem jsme šli ke mě domů a zeptali jsme se dědy jestli je to pravda a on na vše že ano že ano UŽ nikdy jsme nešli potají na večírek a když jo tak jsme šli na vlak o půl hodiny dřív!